Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 12.09.2018 16:48:27 

MAX a MÁŠA - angličtí buldokové

  Psi jsou výjimečná stvoření - kdo jiný Vás dokáže milovat od prvního společného dne, bez jediného zaváhání, bez jediné výčitky celým svým srdcem takového jaký doopravdy jste?

  

Narodil jsem se 3.března 2007 paní chovatelce v  Horní Dobrouči /okres Ústí nad Orlicí/, mám ještě bratříčka a 4  sestřičky, ale ti už jsou také u svých nových páníčků. Moje maminka Jessica na mě byla moc hodná, ale jednoho  dne   v  dubnu se na mě přijeli podívat noví páníčci až z  Brna a ti vám byli tak roztomilí /jako já/, že jsem se rozhodl odstěhovat se za nimi do toho velkého města. A udělal jsem dobře, mám se u nich báječně, starají se o mě moc hezky, tak se s  nimi na oplátku několikrát denně mazlím a docela je i poslouchám. Panička o mně říká, že jsem moc hodné, krásné a vymazlené štěňátko a že mě miluje !

Víte, oni mne milují naprosto všichni

A tak rostu a rostu . . .                                   

Dnes /leden 2008/ už mi je 10 měsíců, poslouchat jako bych občas přestal, ale když ono je to mnohdy moc těžké. Musím se vždycky rozhodnout, jestli mám poslechnout ty svoje páníčky nebo se raději rozběhnout za psími kamarády. A že jsem si jich za tu dobu už našel ! Páni, to jsou hry, dovádění, provokování, občas už i svádění. Jsem dlouho nevěděl, že existují i psí slečny. Hmmm a jak ty jinak a krásně voní . . . Uznejte sami, že je pak těžké poslouchat páníky a sedět slušně u nohy nebo přiběhnout na to jejich volání.

Jako první jsem si našel /nebo oni mě ? už si pořádně nevzpomínám/ dva úplně perfektní kamarády, na které nedám dopustit a mám je moc rád.  Je to psík mopsík Bubák a jeho mladší bráška francouzský buldoček Max. Je to parádní dvojka, vždycky se společně úžasně vyblbneme, nakonec jsme všichni čumáčci placatí, takže k sobě zkrátka patříme, ale pozor, nejsme žádní „gaučáci“ ! Všichni jsme až moc akční, takoví „lítací“ pejskové.

 

Tak to jsme my, partička k pohledání :      

 Tam, kde bydlím, mám hodně kamarádů a kamarádek, ale nikdy se s nimi tak nevyblbnu jako s Bubákem a Maxem. Přibyla k nim i holka !!! A ta vám je krásná a drsná, jako každá správná psí slečna. Přece se hned nenechá očuchávat kde jakým psem, že jo ? Tak mi to dá občas docela najevo, jenže já vím, že ona to myslí jen dobře a miluje mě, jenže jako každá správná holka mi to nemůže dát hned všechno „zadarmo“,takže to na mě hraje. Jmenuje se Gina, je to americká stafordšírská teriérka a já ji zbožňuji.

                                                                    

Během těch deseti měsíců jsem toho zažil opravdu hodně. První dovolenou v lese u rybníka, krásně jsem se tam vylítal, ochutnal jsem dřevo, které mi velice zachutnalo. Hlavně takové ty větvičky a klacíky z jehličnatých stromků. Jé je, jak ty mi chutnali, až jsem z toho v noci zvracel . . . Do rybníka se mi tedy zrovna moc nechtělo, ale když páníci nabízeli piškotek, tak jsem tam vlítnul, ale hned zase hurá na břeh. Na to, že plavání je bájo, jsem přišel až o měsíc později na Brněnské přehradě. Tam už jsem lítal do vody za klacíkem, jako profík. Taky jsem zjistil na co je dobré auto. Hlavně už vím, že jak se vezu autem, tak jedu s velkou pravděpodobností na nějakou pěknou vychajdu do přírody s klukama a Ginou.            

                                                                                      

A že těch procházek už bylo . . . nejdelší trasa, co jsem ušel byla něco kolem 10 až 15 km v Moravském Krasu, v létě, když byla ta horka, a to je co říct, protože za 1) jsem tolik kiláků v životě asi neušel a za 2) se mi v létě, v horku špatně dýchá, mám takovej ten „splasknutej“ čumáček, tak někdy až jako chrochtám jako prasátko a páníci mě musí ochlazovat vlhkými ručníky. Ale byl jsem statečný a moc jsem si to užil .

                                                                                                          

Jinak jsem také zažil své první Vánoce a Silvestr. Sice jsem nechápal, co se to všechno kolem mě děje, proč páníci táhnou domů stromeček . . . ? Že by to bylo pro mě na kousání . . . ? Nemohl jsem se dočkat až to vypukne. Stromek na kousání nebyl, ale viseli na něm takové zvláštní, lesklé, kulaté věci. Ty jsem ochutnal, ale žádná sláva . . ., tak jestli takhle chutná i ten strom, tak to teda nemám chuť !  Za to vánoční papír, mňam . . . . .to byla lahůdka . . . . .lepší než všechny dárky. A Silvestr jsem zvládnul na jedničku. Panička měla o mě strach, párkrát jsem byl totiž zmatenej z těch všech neznámých zvuků od rachejtlí a všech těch hloupostí, co se s nimi lidé na Silvestra baví. Do teď jsem nepochopil, co na tom mají . . . ? Ale když to vypuklo, ani to se mnou nehlo !

                                                                                  

Myslím, že jsem vám už toho o sobě napsal docela dost a rád bych už zase vyrazil na nějakou pěknou prochajdu do přírody s kamarády. Tak se zatím mějte fajn a někdy zase ahoj

Váš Max

 

TOPlist